Skupině SUNSHINE v současnosti vychází nové album „MGKK Telepathy“, takže rozhovor s jejich frontmanem Kayem byl jasnou volbou. Cíl byl, mimo několika odboček, jasný - vyždímat maximum informací o nové desce a o současném dění okolo této kapely.

V současnosti máte, po dvou letech od předchozí nahrávky „Dreamer“, připravenou novou desku „MGKK Telepathy“, která vychází u brněnské nezávislé firmy X-Production. Proč došlo k ukončení spolupráce s Universal? Jak vůbec hodnotíš tuhle změnu? Co se tím nyní pro Vás mění a co se mění pro Vaše fanoušky?

Měli jsme možnost ještě u Universal zůstat, ale nelíbil se nám způsob komunikace a servis. Navíc nejsou flexibilní co se týče zahraničí, licencování, iTunes. Za všechno chtějí platit. Nerozlišují nuance mezi různými nabídkami, atd. X-Production je indie label s dobře fungující strategií. Vydávají hudbu, protože je baví a tím je jejich přístup definovaný. Jsou agilní, vymýšlejí pořád něco nového, co je posune dál. Mají ideální podmínky hudbu prodávat mimo Čechy a jsou to kámoši. Nemáme si na co stěžovat, spíš naopak.

Nové album se od předchůdce znovu liší. Řekl bych, že je v každém případě více taneční, ale oproti předchozím deskám i tak trochu stylově nevyhraněné a dalo by se říct, že i optimističtější. Co o něm můžeš říct ty sám (jak ho vidíš)? Jste s ním v jeho výsledku spokojeni?

S tou tanečností souhlasím, s tím ostatním si nejsem tolik jist. Z reakcí od lidí kolem mám spíš pocit, že ta deska rozhodně není na první poslech. Je to emocionální rébus. Dan Trávníček z X-Production dokonce pořád tvrdí, že je smutná, což já si úplně nemyslím, protože je tam vpasováno docela dost humoru, ale musí se najít. Ta stylová nevyhraněnost je podle mě také zavádějící, protože deska by rozhodně neměla být monolit. Na všech předchozích je ten rozptyl nálad taky dost široký. Zrovna včera mi říkal jeden člověk, který nás sleduje hodně dlouho, že trochu čekal, že to bude hodně teenagersky orientovaná deska. A není, je jenom postavena na hodně zapamatovatelných melodiích. My jsme spokojeni. Myslím, že i přes náš perfekcionalismus a věčnou nespokojenost, dokonce hodně spokojeni, co se týče songů i zvuku.

Dávali jste si předem nějaké cíle ohledně podoby nových skladeb nebo jde o přirozený a spontánní výtah myšlenek vážících se k poslednímu období?

To je vždycky tak, že to je odraz toho, kde se zrovna nacházíme hudebně. Cíle si dáváme vždycky - udělat lepší desku, než byla ta předchozí. A z našeho pohledu se nám to, myslím, vždycky povede. Je to subjektivní pohled, fanoušci to můžou vidět jinak, hudební kritici také. Ale pro nás to musí mít vždycky motivaci jít dopředu. Chtěli jsme songy, ve kterých bude prostor, atmosféra, emoce, groove a budou se dobře hrát živě.

Po několika prvních posleších se mi zdá materiál „více matematický a méně načechraný“, než tomu bylo u předchozích dvou nahrávek. Vzala mě skladba „Venom“ s tím jejím „ououoo refrénem“, protože tyhle odkazy na osmdesátá léta, balancující na hranici zdravé parodie a chtěné trapnosti, mám od některých současných retro kapel rád. Co k tomu můžeš říct?

Nevím přesně, co znamená pojem matematický versus emoce v hudbě, ale jestli jsou „matematické“ třeba kapely jako FOALS, KLAXONS nebo třeba DOES IT OFFEND YOU, YEAH?, tak to docela asi chápu. Jak už jsem řekl, chtěli jsme v těch věcech mít prostor, ne tíživou změť vrstvených zvuků, primárně jsme šli po tom, aby každá věc měla taneční groove, aby nutila hýbat se, jak nás, tak lidi na koncertech. A nemyslím si, že by to přitom znamenalo menší tvrdost nebo agresi. Věci jako „K.I.D.S.“ patří zvukově třeba k nejtvrdším a nejhutnějším, co jsme kdy udělali. K songu „Venom“ - takhle jsem nad tím asi vůbec neuvažoval, protože „back vocals“ v tomhle duchu se používají napříč styly od metalu po pop, co je hudba hudbou, nebo alespoň mám ten pocit. Takhle filozofická úvaha o zdravé parodii a chtěné trapnosti mě nenapadla, hehe ... pro mě je to proste jenom „ououoo“, refrénový „hook“, který buď funguje nebo ne. A podle mě funguje tehdy, když si ho lidi zpívají. (smích)

Přejděme k nejdůležitějšímu - můžeš tedy říct něco zajímavého ke každé ze skladeb? Co pro vás ta která znamená, případně, je tu nějaká zajímavost, která se k některé z nich váže?

„K.I.D.S.“

„K.I.D.S.“ je „flag boat“ celé desky. První singl a od začátku věc, která bude patřit k těm nejsilnějším, které jsme kdy udělali. Alespoň pro mě. Je to o dětech, co nemají problém, neřeší problém. Zdánlivě nemají problém. Jejich teritorium je ulice. Kluby, grafitti, tagy, periférie, centrum, velkoměsta, noční život, párty, speed.

„New Manifesto“

Asi nejvíc pop věc, kterou jsme zatím kdy udělali. Odkaz na staré U2 od kytar. Refrén má podle mě super melodii. Moc si na tyhle emotivní věci nepotrpím, ale tohle mě baví.

„Don´t Walk Away“

Osobně jedna z věcí, které mám trochu vzadu, ale ostatní baví. Je to hodně odkaz na melancholičtější věci z „Dreamer“.

„Moon Rats“

Tohle je špína, samply jsou jako z kosmu a je to hodně brutální, líbí se mi groove, basa, i ta „matematika“. Tématicky podobná jako „K.I.D.S.“, ale je víc „houpací“ a má trochu jinou atmosféru.

„Venom“

Je hadí jed. Paranoidní song.

„Dance Fast Die Young“

Tohle bylo původně jenom demo, ale tak se nám líbil ten „neurvalej“ brutální zvuk, že jsme to tak nakonec nechali. Ještě jako demo bez zpěvu jsme to testovali párkrát, když jsme s Tvzexem (Pavel - baskytarista) DJovali na párty a fungovalo to skvěle. Je to nejvtipnější (z mého pohledu) i textově, děláme si legraci sami ze sebe a ze všeho. Není to kritika, je to pousmání nad tím, že život může pro někoho být jenom „parties“ a střízlivění mezi nimi. „Is she hot hot hot or is she not not not“ je textovej masakr. „Dance Fast Die Young“ je párty song s refrénem a kytarou, což není úplně obvyklé.

„Blood Is The New Black“

Nic optimistického. Baví mě samply z nastříhaných kytar ve slokách a refrén je tak trochu jako „Ghetto“ z předchozího alba „Dreamer“ - pocta BLOC PARTY.

„Mr.Catastrophe“

Druhý přímý odkaz na „Dreamer“ v updatovanější verzi, lepší text, lepší zpěv, lepší atmosféra, hodně taneční groove v refrénech.

„We Don´t Believe In Hype“

Někdo mi napsal, že tohle zboří Roxy. Je to fór - je postavena na troskách původní věci, kterou jsme hráli ještě před albem „Dreamer“ a nikdy jsme ji nedodělali. Nakonec elementy z ní jsou v „Keith Avenue 9 p.m.“, ale ten slogan zůstal, přišlo nám vtipný to znovu vytáhnout. A je to vlastne „mash up“. Původní basa byla alá Joan Jett „I Love Rock n‘ Roll“, trochu BEASTIE BOYS a v recitativu jsou jmenovaný všechny „oldschool“ party, který nás ovlivnily od punku a hard core až po hiphop. „Ya Know The Things Will Never Be The Same“ znamená, že prostě tyhle věci, který determinovaly náš hudební vývoj, jsou „nej“ a už nikdy nepřijde nic lepšího, což je do jistý míry pravda.

„Tokyo Bassline“

Je jako africká vesnice těsně před obědem, haha. Další track, kterej je postavenej jenom na groove. Kytary skoro nic nehrajou, je to jenom o perkusích a base, až na refrény. Podle nás ideální konec desky. Na tohle se musí dobře tancovat, jinak si to neumím představit. Pocta kapelám jako GANG OF FOUR, LIQUID LIQUID, ESG nebo i třeba THE RAPTURE, LCD SOUNDSYSTEM a FOALS.

V mailu jsem Ti psal, že se již nápadně vzdalujete modelu, který Vás reprezentoval na „Moonshower And Razorblades“, a který se mně osobně hodně líbil. Zřejmě už trochu opouštíte území mého vkusu. Proč to píšu? Zajímá mě fakt, co pro Vás znamenají recenze a vůbec názory zvenčí?

Recenze jsou vždycky zajímavý v kontextu s reakcí lidí, fans, koncertů atd. Vlastně - recenze skoro vždycky lžou ... sám to dělám, takže vím, o čem mluvím. Objektivní a nestranná recenze neexistuje. Když nás bude recenzovat někdo, kdo jede ve skandinávském black metalu, tak to bude asi jízda. Jsem úplně „numb“, nic se mnou už recenze nedělají ... reakce lidí jo, protože pro ty a pro sebe děláme hudbu. Podle mě je vždycky poslední deska tou nejlepší. Navíc, jak už jsem řekl - „MGKK“ je „grower“ a funguje právě v kontextech, ale to je úplně fuk. Od jiných lidí mám třeba úplně protichůdný reakce, takže to je děsná zábava to sledovat, akorát na to nemám moc čas. „Moonshower And Razorblades“ osobně obdivuju s kroucením hlavy. Jak jsme něčeho takového byli schopni, to fakt nemůže nikdo pochopit. Hudebně to jde vlastně úplně mimo mě a šlo i tehdy. Je to totiž nasraná nihilistická deska a je mi líto všech, kdo se v ní „vidí“, protože je to klam (smích). Taky názor, co?

Proč právě „MGKK Telepathy“? Co značí zkratka MGKK?

MGKK znamená „MagicK“ nebo „Magic“. A proč? Na stránkách myspace Sunz Street Teamu někdo napsal: „No asi nekecáš, protože ono to vypadá, že ta MGKK Telepathy fakt funguje:-D. Dnes, když jsem vycházela z baráku (v 9:30), tak jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby byly k dispozici texty a odpoledne koukám, že jsou tu a čas vložení je 9:30! Ale já si to vždycky myslela, že Sanšajňáci musí být ve spojení s temnýma silama, protože jinak se to, co dokážou vytvořit, stejně vysvětlit nedá.:-D“. Samozřejmě je to nadsázka, nejsme magoři, který by věřili všem těmhle věcem a přikládali jim zásadní význam. Ale baví nás přenášet různý věci na naše fans. Pozitivní manipulace má k telepatii docela blízko, ne?(smích)

Kde se nahrávalo, jak dlouho a kdo byl producentem celého projektu?

Nahrávalo se v Jinočanech, Berlíně, Praze, Berlíně a zase v Praze ve spoustě studií, zhruba od ledna do začátku května. Producentem jsem hlavně já, ale vlastně všichni, včetně odešlého Amaka. Byla to hodně kolektivní práce.

Preferuješ práci ve studiu nebo koncerty? Ptám se, protože z Vás na koncertech radost z hraní přímo srší.

Jednoznačně koncerty.

Chystáte videoklip? K jaké ze skladeb? Kterou na tento post budeš preferovat a proč?

Samozřejmě chceme dělat klip, už to vypadalo, že bude, ale nakonec jsme neměli čas se tomu věnovat. Bude na „K.I.D.S.“, máme sami několik scénářů a čekáme, kdo se toho nakonec ujme a třeba přijde s něčím lepším.

Na podzim nahradil (na postu baskytaristy) Amaka benjamínek Pavel Litvaj. Jak hodnotíš jeho etablování do týmu SUNSHINE? V čem vidíš jeho přednosti? Co může kapele nabídnout?

Ideální odpovědí by mohlo být to, že dneska vlastně nikdo nepřemýšlí nad tím, že s námi dřív nehrál. Technicky je to zručný baskytarista, má smysl pro rytmus a perfektní timing a je rozhodně talentovanej. A myslím, že se k nám hodí po všech stránkách jako nikdo. To je magická telepatie.(smích)

Amak s Vámi na nové desce spolupracoval? Jakým způsobem? Budete jeho studiových služeb i nadále využívat?

Jak už jsem řekl, absolvoval s námi celý nahrávací proces a ještě teď nám pomáhá s nějakými technickými věcmi, o které se staral ještě jako člen SUNSHINE. Jak dalece budeme spolupracovat dál je otázka. On má hodně své práce a navíc, myslím vážně uvažuje o tom, že se odstěhuje z Čech pryč.

Máte před sebou koncertní propagaci nové desky. Co mohou fanoušci očekávat? Dojde k nějaké změně co se týče stylu živé prezentace?

Pot, hodně potu, hodně energie, párty. Nic extra se nemění, jenom to myslím bude ještě větší jízda než kdykoliv předtím. Alespoň doufám.

A poslední otázka, která se možná také trochu váže k vyvedenému textu „Dance Fast Die Young“. Je v Praze opravdu blaze? Co vůbec teď děláš/ děláte mimo SUNSHINE? Předpokládám, že finančně vyjít, byť být členem poměrně známé kapely, je v Čechách problém. Tedy pokud člověk chce dělat jen to. Možná s tím souvisí i další dotaz - Proč vůbec došlo k přesunu do Prahy? Před několika lety jsem v rámci redakčního fóra nadhodil takovou filozofickou úvahu o způsobu trávení života a sice, že „bych radši mrznul po půlnoci někde na benzínce u Přerova spolu se SUNSHINE vracejícími se z koncertu, v mikině s kapucou a bagetou v ruce, než dělal nudnou práci úředníka v bance“. Jak tohle vidíte - stálá práce, styl života, tyhle témata? Současnost, budoucnost?

Praha je teď náš domov a baví nás. Já osobně jsem se do Prahy vrátil z fakt velkoměsta (Los Angeles), takže jí vnímám trochu jako takovou ospalou, ale přívětivou, trochu maloměšťáckou, malebnou díru (smích). Praha je pro nás na druhou stranu nutnost, nevím, kde jinde bychom v rámci Čech měli být, když tohle je centrum dění, místo největší komunikace, atd. K těm financím - my nejsme nijak nároční. Nikdo z nás nemá drahé auto, nežijeme myslím nijak přemrštěně nákladně a hrajeme hodně, takže se to zvládnout dá. Nemyslím si, že bych ještě kdy mohl jít nějak do práce ve smyslu chodit někam každý den na určitý počet hodin, muset respektovat šéfovskou autoritu a všechny tyhle věci. To už je pro mě nemyslitelné. Ale na druhou stranu - my jsme hrozný dříči, jsme zvyklí dělat hodně hodin denně, když je třeba, máme docela dobré manažerské schopnosti, takže si nemyslím, že až SUNSHINE přestanou existovat, že bude problém. Já sám, kromě kapely, mám ještě pravidelný týdenní pořad v rádiu, píšu externě pro různé časopisy a weby, máme rezidenční „DJ party“ v jednom malém pražském klubu, takže zapomeň na to, že žijeme prostopášným životem, vstáváme po poledni a kromě hraní nic extra neděláme. Já tedy určitě ne.

Měj se a díky za rozhovor.